top of page

Nápoj lásky a jeho dopad

Milý deníčku, 
asi bych ti měla napsat něco málo o klukovi ze Zmijozelu, se kterým jsem se seznámila přes prázdniny v Kotli. Jmenuje se Carter Goldenstein. Je to docela pohledný blonďák, který je stejně starý jako já. Jen bohužel opakuje první ročník. Svým chováním a vlastně i vzhledem a zelenou mi strašně připomíná Sebastiana, do kterého jsem se loni zakoukala * text je rozpitý kaňkami*. 

S Cartem jsem se poslední dobou dost vídala a scházela, myslím si, že se do mě zamiloval, protože se na mě kolikrát  tak zvláštně dívá a červená se. 

Na začátku školního roku měl narozeniny a tak jsem mu uspořádala narozeninovou oslavu v jedné z tajných místností. Objednala jsem mu sadu famfrpálových míčů, které se mu jako hráči budou hodit. Měl z nich ohromnou radost. Konec oslavy však skončil hrozně! Matthew Stein se začal s Carterem popichovat a celé to vyvrcholilo slimákama a pěstním soubojem... Odešla jsem se slzama v očích. Cart mě dohnal, poděkoval mi za snahu a obejmul. V ten moment jsem se cítila vážně zvláštně, neboť jsem si při obětí vzpomněla na Seba. Musím ho pustit z hlaavy a zkusit dát Cartovi šanci.

Ze začátku roku, kdy nikdo neměl starosti se zkouškami, byl poměrně často otevřený Čajový koutek. S Cartem jsme tam kolikrát zašli. Jednou jsem však musela odběhnout na schůzku s Katie a Veltem. Poté, co jsem se vrátila, jsem našla Carta se zrzavou holkou z Havraspáru, co má nosánek krapánek nahoru. Jmenuje se Isabella, myslím. Drželi se za ruce a plánovali si procházku při měsíčku. Naštvalo mě to. Ještě před hodinou mi Carter ševelí sladká slůvka a teď má jinou? Odtáhla jsem ho do koupelny, kde jsem na něj pustila studenou vodu. Myslela jsem, že se probere, ale marně. Cestou jsem potkala Velta, který mu nacpal do úst bezoár, ale ani ten nezabral. Mezi tím nás našla Isabella a začla se znovu k Cartovi tulit. Nevím, přesně, co se stalo, byla jsem poměrně rozrušená, ale myslím, že jsem na ni křičela ať jde na kolej a nechá nás. Odporovala mi tak jsem ji vlepila facku. Isabella to však musela napráskat profesorce La Malet a já díky ní dostala esej na téma sebeovládání. Fakt super! Myslím, že Wenn bude mít zase radost.  

Já ti říkala, je to zmije, s nimi se nehraj, ale ty furt "nee, je fajn".... Vidíš tady to máš!

Tou fackou to  ale neskončilo, co? Mermomocí chtěla Anet v jejich románek překazit, tak jsme jim byly pořád v patách. Vecpaly jsme se jim dokonce na některou z hodin. Seděly s nima při obědech. Pamatuješ jak jsem ji "omylem" drcla a ona si na sebe vylila pití? ☺ Měly bychom se zase na někoho pověsit, byla to docela psina.

 

Jednoho dne, kdy Anet někde lítala, jsem seděla ve společenské místnosti. Delší dobu tam běhala nějaká krysa a asi byla dost hladová, protože když jsem si vytáhla sušenky, kousla mě do nohy a pak znovu a znovu. Snažila jsem se jí ze sebe shodit a nakonec ji i odkopla. Ale pořád na mě útočila. Když se objevila Anet, běžela mě před krysou zachránit, ale místo toho , aby ji jen chytla, na ni dupla vší silou a krysa umřela, zní to hrozně že? Ale to nejhorší teprve přichází. Sophie jak už teď víme majitelka krysy za námi přišla ještě se mi omluvila, že mě napadla a vůbec ji nevadilo, že jsme ji zabili. Dlouho jsme pak přemýšlely jak se té krysy zbavit tak jsme ji prostě zabalily do balíku a jako dárek ji poslaly Is.

Samozřejmě, že jsem pak byla hlavní podezřelá, ale naštěstí se mi to povedlo uhrát! To by asi neskončilo esejí. Kde bych, že jo, vzala krysu. Mým mazlíčkem je sova a ta je stále na živu! Oriona bych nevyměnila a nikomu nesvěřila! 

                                                                                    Krysovražedkyně se poroučí! 

Jak jsem ji asi měla chytnout, když pořád kousala, to nevíš?
Buď ráda, že jsem tě zachránila, taky jsi mohla být bez noh!
bottom of page