Milý deníčku,

přišla jsem si trochu poplakat. Začalo to někdy po Valentýnu v prvním ročníku. Šla jsem si dolů do cvičebny vařit lektvary a objevil se tam i ON. Vařila jsem jeden z těch nových lektvarů, které jsme v hodinách ještě neprobíraly, herelex. Herelex způsobuje růst vlasů a chutná příšerně, ale to je tak všechno. Uvařila jsem ho, jako vždy perfektně, ale stejně jsem se trochu balá zkoušet ho na sobě. Will tam stál a prohlížel si mě, a tak, vím, že se to nemá, jsem mu ho dala ochutnat. Vlasy mu vyrostly, ale k tomu taky omdlel. Snažila jsem se ho vzkřísit a po několika minutách zoufalství se to povedlo. Později mi říkal, že to byl právě ten moment kdy se do mě zamiloval...

Pamatuji si taky naši první pusu asi o 2 týdny později, stála jsem na okraji kašny a políbila ho... Fůůůj! 

​

Myslím, že jsme byli spolu šťastní až na ty malé zádrhely, kdy jsme se nepohodli, protože nerad přicházel o body a dostával školní tresty. 

          Zato tobě to problém nedělá viď? Haha!Když jsi nás připravila                                         kvůli Grathovi zhruba o 20 bodů, to byl hodně nerudnej! 

Jenže jednoho dne, vyházel všechny moje věci *písmenka jsou zde trochu mázlá* a nakonec mi řekl, že se mnou nechce mít nic společného. Nechápu to, nechápu co jsem mu udělala, předtím bylo všechno v pohodě a ták. Kluci jsou složití deníčku...

​

​